CW is not the best choice only but the philosophy of the life...

Listopad 2006

Rozhlasové přijímače z Rigy

9. listopadu 2006 v 1:37 | Petr, OK1RP |  Nostalgia
Mnozí z nás mají doma stále ještě fungující přijímače, které mají na svém výrobním štítku jako výrobce uvedeno
Рига-103, Рижский радиозавод им. А. С. Попова (RRR), Радиотехника, Рига ,
nebo některou z počeštělých verzí. Mnohé z těchto přijímačů mají dodnes velmi slušné vlastnosti a světe div se …moderní zařízení vyráběná dnes metodou konzumní "spotřebky" se svými parametry srovnávat ani nechtějí. >Levné a na nic< se stalo synonymem prakticky pro všechno, co dnes trh s elektronikou nabízí. Podnik Radiotechnika ve městě Riga sahá v historii až do roku 1926, kdy začal vyrábět pod značkou "AL"


(Абрам Лейбовиц) na 40 různých modelů přijímačů. Podkladem pro jejich koncepci se staly přijímače firem Telefunken, Kramolin, DeTeWe, Lumophon apod. jejichž modely se staly vzorem nejen zapojením, ale také vzhledem.
V průběhu let pak vznikaly v Rize další závody na výrobu radiopřijímačů a produkce více či méně povedených modelů se tak rozrůstala. V roce 1933 to byl závod "А Апситиса и Ф. Жуковского", který v počátku své existence vyráběl asi 20 typů přijímačů.
Když v roce 1951 došlo k přejmenování na "А. С. Попова" používal závod ještě obě loga:
Až po roce 1971 se zavedením oficiálního názvu závodu "Рижский радиозавод им. А. С. Попова (RRR)" se začalo trvale užívat druhého známějšího loga se třemi písmeny "R".
Více o historii produkce radiopřijímačů v Rize najdete na stránkách http://www.radiopagajiba.latbs.lv/RRR/rrrhist.htm
Závody v průběhu let samozřejmě inovovaly své modely podle stupně vývoje elektroniky ve světě. V řadě výrobků tak najdeme nejen elektronkové skvosty jako:
Riga 10 - Радиоприемник 1 класса (1952-1958 г.)
ale i tranzistorové přijímače z pozdější doby, které se objevovaly i na našem trhu. Dováželo se k nám mnoho různých typů, vždy ale byly upraveny pro náš trh. V některých případech to bylo na škodu a to nejen po stránce vzhledu, ale také úpravou zapojení.
Najdeme zde např. přijímače Riga 101, 102 nebo asi jeden z nejznámějších Riga 103:
Rīga 103. 1967-1974 г. Радиоприемник транзисторный (РПП-1)
Modely Selena, které se na našem trhu se štěstím daly také pořídit jsou dodnes vyhledávaným zařízením pro rozhlasové posluchače především pro kvalitní zpracování vstupních obvodů a slušného provedení mezifrekvence.
Téměř všechny modely z produkce závodu z let 1926 až do dnešní doby lze vyhledat na stránce http://www.radiopagajiba.latbs.lv/RRR/rrrhome.htm , kde je možné najít také schémat mnohých přijímačů a mnohé detailnější informace.
73, Petr OK1RP

Stavebice QRP - část V.

9. listopadu 2006 v 1:34 | Petr, OK1RP |  Homebrewing
Celá stavebnice je konstruována tak, aby její oživení nevyžadovalo pokud možno žádné měřící přístroje ani nebylo nutné žádné nastavování. Při správném zapojení, zařízení pracuje na první zapnutí.
Rockmite od OK1RP
Miniaturní "experimentální" provedení Rockmite 40m OK1RP - wkd 30DXCC


Koncepce je poplatná své absolutní jednoduchosti a proto jako všechna tato zařízení má i toto zapojení své nectnosti.
Vstupní díl je řešen svým způsobem geniálně použitím krystalu, solidnější vstupní pásmová propust by (i za cenu větší složitosti) však postavila přijímač jistě do lepšího světla.
Výstup z procesoru PIC pro monitor je "čistě" obdélníkový, což je slyšet i ve sluchátkách. Koho by tedy tento stav nenechával klidným, může vřadit mezi výstup PIC a vazební kondenzátor RC člen, případně dva články za sebou dle obrázku.
Úprava signálu pro příposlech
Jak již bylo řečeno, stávají se právě tyto stavebnice cílem mnoha experimentů, vylepšování a zdokonalování.
Jedním z nejčastějších je úprava VXO, kde vložením sériové indukčnosti resp. kapacity lze rozlaďovat krystal až o +/- několik kHz. Vždy je však třeba mít na paměti, že rozladěním pouze injekce oscilátoru větším než 1-2kHz se dostáváme mimo propustné pásmo vstupního dílu tvořeného stejným krystalem.
Dalším oblíbeným a velmi účinným doplňkem je audio filtr za směšovačem viz obrázek.
Audio filter Rock mite
Audio filtr pro Rock Mite transceiver dle KD1JV
Zapojení na obrázku pochází z dílny známého KD1JV a je možné jej pořídit také ve formě stavebnice jejíž rozměry jsou přibližně poloviční k rozměrům DPS transceiveru Rock Mite.
Další z nekonečné řady modifikací a úprav je zapojení Rock Mite pro provoz RTTY. Pokud nevěříte, že je to možné, pak si prohlédněte následující obrázek.
RTTY interface Rock mite
RTTY interface k Rockmite pocházející od N4QA
Jde o jednoduchý interface, který je možné připojit ke COM portům Vašeho PC a zpracováním audio signálů z transceiveru Rock Mite pomocí zvukové karty a ovládacího programu pak navazovat spojení na RTTY.
Kdyby Vám tohle všechno bylo ještě stále málo, pak vězte, že Váš mini transceiver je možné SW "upgradovat" a s novým PIC procesorem resp. programem pro něj můžete získat jako mávnutím kouzelného proutku také paměťový klíč, maják, závodní klíč s automatickým počítadlem spojení apod.
O dalších stavebnicích si povíme zase příště.

73,
Petr, OK1RP


Stavebnice QRP - část IV.

9. listopadu 2006 v 1:33 | Petr, OK1RP |  Homebrewing
Jak jsme slíbili minule, budeme se v tomto druhém dílu povídání o QRP stavebnicích zabývat první kategorií, kterou jsme pracovně nazvali "Stavebnice pro experimenty".
Modelem, který si popíšeme je Rockmite - stavebnice z dílny Small Wonder Labs, kterou vlastní Dave, K1SWL.
Transceiver Rockmite 20m v porovnání s kreditní kartou VISA…
Jde o stavebnici, které se v USA říká "one evenning radio", tedy zařízení postavené za jediný večer. Tyto jsou zde opravdu nesmírně oblíbené a bývají používány pro místní CW sítě, QRP kroužky či jako zdroj zábavy a poučení na skautských kempech apod.
Technická data:
  • Transceiver xtalem řízený ( neladitelný )
  • Dva pracovní kmitočty (+/- shift)
  • Napájení 8-15V
  • Přijímač - přímosměšující
  • Výkon typicky 0.5W / 12V
  • QSK provoz
  • Příposlech 700Hz
  • Automatický shift RX/TX
  • Reverzní shift
  • Zabudovaný Iambický klíč s nastavitelným rozsahem 5 - 40 WPM.


Schéma transceiveru Rockmite, K1SWL
Celá stavebnice je provedena tak, aby nebylo nutné navíjet žádné cívky. Vstupní/výstupní obvod L2, L3 C15, C16, C17, je proveden na "hotových" indukčnostech. Přijímaný signál pak přes diody D1 a D2 přichází na krystal Y1. Z hlediska přizpůsobení mezi anténou a směšovačem a také intermodulačních produktů to není ideální řešení, ale zde se jedná o naprosto funkční a jednoduché řešení. Krystal Y1 zde plní funkci vstupního laděného obvodu se šířkou pásma cca 2-3kHz/-3dB. Následuje obvod U1, což je známý směšovač NE612. Jako oscilátor je použit bipolární tranzistor Q4. Za směšovačem následuje standardní zesilovač s operačním zesilovačem. Tranzistor Q1 odděluje tento přijímací řetězec při vysílání. Zařízení má svůj oscilátor příposlechu, tvořený obvodem U3 ( PIC 12C508A). Za zmínku stojí provedení shiftu RX/TX, který je vytvářen pomocí varikapu D6 a klíčovacího tranzistoru Q2. Celé ovládání je dílem předprogramovaného obvodu U3 (PIC 12C508A). Umožňuje i tzv. reverzní shift. Tranzistor Q2 je buď sepnutý při příjmu ( při vysílání je rozepnut ) a nebo je tomu naopak. Q2 je rozepnutý při příjmu (při vysílání sepnut). Tímto "opačným" shiftem je možno rozeznat, zda zázněj je na správné straně. Bude-li přijímaná stanice při přepnutí na "opačný"shift v nulovém zázněji, pak jsme s původním shiftem naladěni správně. V druhém případě po přepnutí na "opačný" shift uslyšíme stanici se záznějem dvakrát vyšším a jsme naladění tzv. "na druhé straně". Dovoláme se samosebou v případě prvním. Obvod U3 má vstupy DOT a DASH pro pastičku. Rychlost klíčování lze nastavit tak, že vstup SW obvodu U3 uzemníte na delší dobu než 250ms. Pak ve sluchátkách uslyšíte telegrafií písmeno S. Jestliže nyní stiskneme pádlo (a držíme) na straně teček, zvyšujeme rychlost klíčování. Stiskem (a držením) na straně čárek, naopak rychlost klíčování snižujeme. Jestliže pak pádlo uvolníme (není aktivní žádný vstup), po době asi 1.5 sec se procesor vrátí do normálního režimu a zůstává nastavena ta rychlost klíčování, kterou jste si nastavili. Krátkým uzemněním vstupu SW obvodu U3 (menší než 250 ms) měníme nastavení shiftu/ reversního shiftu.

Stavebnice QRP - část III.

9. listopadu 2006 v 1:29 | Petr, OK1RP |  Homebrewing
Stavebnice se samozřejmě liší i v mnohém dalším. Je to především zpracování manuálu k sestavení, měření a oživení přístroje, s odlišností jednotlivých koncepcí zařízení se pak liší i výsledné parametry, rozdílné je vlastní provedení a kvalita materiálu DPS, použité součástky, krabička a ovládací prvky atd. Dobrým vodítkem může být při výběru také počet prodaných kusů a reference jejich majitelů. Tyto lze velmi snadno nalézt na internetu v různých konferencích apod. Nebojte se zeptat v takové konferenci na jejich zkušenosti, buďte si jisti, že Vám nikdo z nich neodmítne pomoc! Mnohdy jsou účastníky těchto konferencí a diskuzních skupin i samotní výrobci resp. majitelé firem, které stavebnice vyrábějí. Technická podpora pro Vámi vybraný typ je pak opravdu vynikající a snadno dostupná.
To nejdůležitější jsou ale dva parametry, které v souvislosti s předchozím hodnotí většina zájemců s největším důrazem: cena vs. použitelnost v provozu resp. parametry, t.j. "užitná hodnota" stavebnice pro naše potřeby.
Pokud se tedy rozhodnete pořídit si nějakou ze stavebnic, patrně se nejdříve musíte rozhodnout, zda to bude pro pokusy a experimenty s tím nejjednodušším, či to bude monoband, který ale musí být co nejlépe použitelný v provozu poté co jej sestavíte a ještě k tomu byste jej rádi dále např. zdokonalovali, dostavovali, vylepšovali apod., nebo zda to má být finální výrobek s pokud možno všemi pásmy a co největším komfortem. Pak ale jistě budete muset sáhnout do kapsy mnohem hlouběji! Ceny se pohybují asi v těchto relacích:
Typ 1. 10 - 40 USD *
Typ 2. 50 - 150 USD *
Typ 3. 160 - 650 USD *
*Při výběru je třeba dát si pozor, co všechno je obsaženo v udané ceně. Někteří dodavatelé zasílají za danou cenu balíček s vlastní stavebnicí t.j. DPS + všechny součástky k osazení DPS (components on board) t.j. bez konektorů, potenciometrů a knoflíků + návod na sestavení. Ostatní příslušenství je nutno přikoupit za poplatek. K základní částce je tedy třeba připočítat poplatek za balíček s konektory, potenciometry a knoflíky spolu s krabičkou (tzv. enclosure kit), za poplatek je možné získat servisní balíček s náhradními nedostupnými součástmi tzv. (service pack) a je třeba počítat s poplatky za poštovné a balné. To se liší v závislosti na velikosti balíku a hlavně v závislosti na cílové zemi. Částky za poštovné a balné se pohybují od několika USD až po 35-45 USD za zaslaný komplet. Pojištění již bývá obsaženo v ceně poštovného a to v základní výši.
Někteří výrobci mají již v udané ceně za stavebnici obsaženo poštovné a balné a jde tedy o konečnou cenu pro Vás. Vždy se proto vyplatí věnovat pozornost informaci o ceně za nabízené výrobky.
Někdy najdete stavebnici, která nabízí mnohem více funkcí výrobku za méně peněz než konkurenční. I zde existuje konkurenční boj firem povětšinou z USA. Pozor je tedy třeba dát nejen na reklamní slogany typu "...the best performance at all" apod., ale i na vlastní zapojení a použité součástky. Pokud máte např. averzi k zařízení, které ve svých útrobách skrývá bezpočet drátů a propojek, potom se jistě budete zajímat o SST kit od Wilderness Radio, jehož jednodeskový transceiver obsahuje také všechny konektory a ovládací prvky osazené přímo na DPS. Toužíte-li postavit si zařízení s možností změny pásma záměnou pásmového modulu, pak bude Vaším favoritem určitě NorCal Sierra, případně cenově o několik kategorií výše model 555 / Scout firmy Ten-Tec apod.
V příštích dílech se pokusíme projít pár stavebnic z jednotlivých kategorií a získáte také (vcelku obsáhlý) přehled o nabízených stavebnicích a linkách na výrobce. Od mnoha stavebnic mám výkresy zapojení a to buďto v elektronické nebo papírové formě. Pokud Vás něco zaujme, neváhejte mne kontaktovat.
Jakékoli dotazy adresujte na ok1rp@qsl.net, (indians@seznam.cz) případně vyhledejte www.qsl.net/ok1rp, kde v brzké době zřídím samostatnou sekci QRP stavebnic Rád zodpovím dotazy, jak některé stavebnice získat, nebo jak získat některé součástky jako cívky a filtry TOKO, Neosid, varikapy, aripoty do Vámi stavěných zařízení apod.
CW/SSB tcvr 40m-MINI od KN-ElectronicKrásný 3-pásmový CW/SSB tcvr DK5NOA
30m CW mini tcvr S56AL se směš. AD83110-pásmový CW tcvr MP+ z dílny W8DIZ
OK1RP/p: Mizuho MX-21S a tuner KXQRP,SW+20m a reflektometr CN-220.

73,
Petr, OK1RP


Stavebnice QRP - část II.

9. listopadu 2006 v 1:28 | Petr, OK1RP |  Homebrewing
V následujícím popisu se nebudeme záměrně zabývat stavebnicemi samotných vysílačů, přijímačů, jednotlivých stupňů, neboť naším cílem je získat stavebnici kompletního QRP zařízení pro jedno nebo více pásem CW resp. SSB.
V našem případě se pokusme rozdělit stavebnice kompletních QRP transceiverů resp. zařízení do následujících základních skupin:
Typ 1:
Tato zařízení lze nazvat "Stavebnice pro experimenty". Nalezneme zde takové výrobky jako jsou Pixie 2, Tixie, Foxx-3, apod. firem Vectronics, SOP, Kanga Kits apod. Nabízejí se zde kromě nejjednodušších TX a RX především jednoduché tcvry s přímým směšováním a jejich funkce jsou povětšinou velmi omezeny. Výkony se pohybují kolem hranic QRPP a QRP t.j. cca 1W, směšování je řešeno mnohdy bipolárním tranzistorem (Foxx-3), v lepším případě je použit FET. Výjimku tvoří stavebnice s názvem RockMite firmy Small Wonder Labs, kde je již na směšování použit obvod typu NE602/612. Ladění, pokud je vůbec použito, se omezuje na rozladění VXO pomocí kapacitního trimru nebo přídavnou indukčností. Nízkofrekvenční části těchto konstrukcí nemají vzhledem ke své jednoduchosti dostatečný zisk a ošizeny bývají v drtivé většině také vstupní obvody přijímače.
Z tohoto důvodu se tyto stavebnice stávají cílem mnoha experimentů, vylepšování a zdokonalování. Mnozí konstruktéři a nadšenci používají tyto stavebnice pro experimenty s jednotlivými obvody, použitými součástkami a různými typy zapojení. Cena je zde sice poměrně nízká, parametry a nabízené funkce jsou však velmi omezeny a proto užitná hodnota je nižší. Užije se s nimi mnoho zábavy, pro praktický a běžný provoz se však příliš nehodí.
Typ 2:
Tyto výrobky lze nazvat "Jednopásmové zázraky" (v tom dobrém slova smyslu!). Stavebnice tohoto typu jsou zastupovány především velkým množstvím jednopásmových a již většinou dobře propracovaných kompletů jako např. NC-20 od Northern California Clubu, RH-20 firmy Red Hot Radio, OHR-100 firmy Oak Hills Research, SST od Wilderness Radio nebo vynikající sérií jednopásmových zařízení s názvem SW+ firmy Small Wonder Labs resp. jejich novinkou, stavebnicí transceiveru DSW, modely firmy Ten-Tec apod.
Funkcemi jsou již dospělejší, většinou jsou TX/RX integrovány do tcvrů, které disponují QSK, RIT/XIT, RF gain a nezřídka i kvalitnějšími AGC obvody apod. Výkon se již pohybuje okolo 2-5 W a přijímače jsou téměř vždy koncepcí superheterodyny s jedním směšováním jejichž signálový řetězec obsahuje na vstupu jednoduchý nebo dvojitě laděný obvod pásmové propusti, následuje obvod Gilbertova směšovače v IO typu NE612/602 dále 3 až 6ti krystalový příčkový filtr na mezifrekvenci. BFO je řešeno opět použitím směšovače NE602/612. Nízkofrekvenční část bývá pravidelně osazována obvody MC1350, LM386 s použitím propustí ve funkci nf CW filtru. V lepším případě používají autoři těchto koncepcí dvojitě vyvážený diodový směšovač typu SBL-1 resp. TUF-1 apod., tedy obdobu našeho UZ-07, ladění VFO bývá řešeno pomocí klasického vzduchového kondenzátoru, varikapem, případně je již použita syntéza.
Tyto stavebnice vynikají při své stále ještě jednoduché koncepci již výbornými parametry a provozními vlastnostmi. Jsou stále ještě dostatečně jednoduché na stavbu, nebývají potíže s oživováním, ke kterému není většinou třeba žádných speciálních měřicích přístrojů a tudíž také reprodukovatelnost je velká. Poměr cena / výkon je zde vynikající a jsou výborně použitelné v běžném (nenáročném) praktickém provozu.
Proto pokud někdo uvažuje o jednoduchém jednopásmovém zařízení, nenáročném na stavbu a použitelném ihned po jeho sestavení s jednoduchým ovládáním a příjemnými vlastnostmi, pak stavebnice tohoto typu od výše zmíněných výrobců nebo jim podobných je tou pravou volbou.
Typ 3:
Tento typ lze nazvat "Všepásmové komplety" a jejich hlavní předností je zastoupení všech pásem. Jsou již vybaveny základními prvky jako ALC, AGC, RIT/XIT, umožňují provoz CW/SSB, mají regulaci zisku, výkonu, umožňují změnu šířky pásma mezifrekvenčního filtru, ladění je řešeno pochopitelně syntézou, digitální stupnice je téměř pravidlem. Zde je asi klasickým zástupcem transceiver K2, resp. K1 od Elecraftu nebo poměrně povedený OHR-500 od Oak Hills Research, nyní je k dispozici také "nízkorozpočtový" jednodeskový transceiver Digital 2004 od SP3ABG, nebo novinka Elecraftu s názvem KX1, vynikající všepásmový Tramp z dílny OK1XGL aj.
Základem stavebnic tohoto typu bývá syntéza např. AD9835, MC145170 apod. řízená např. mikroprocesorem 18C452 atd., čítač kmitočtu s LCD displejem, druhé VFO spolu s paměťovou databankou k uložení kmitočtů a dalších užitečných nastavení. Koncepcí se ale většinou nijak neliší od stavebnic předchozího typu. Jsou to opět superheterodyny s jedním směšováním, vstupní část RX již ale obsahuje slušné pásmové filtry, směšování se děje opět pomocí dvojitě vyvážených diodových směšovačů např. TUF-1 zpracovávající úroveň +7dBm. V lepším případě používají konstruktéři směšovače pro vyšší úrovně např.13 dBm resp. 17 dBm, případně jsou použity čtveřice FET tranzistorů. V přijímacím řetězci pak následuje opět 3 až 6ti krystalový příčkový filtr na mezifrekvenci, často s proměnnou šíří pásma pomocí varikapů, některé koncepce ještě obsahují mezifrekvenční zesilovač. BFO bývá osazeno směšovačem typu NE602/612, některá zapojení mají i v tomto stupni DBM typu SBL-1 apod. Nízkofrekvenční část je v drtivé většině u těchto stavebnic naprosto shodná s předchozím typem (2), t.j. MC1350, LM386. Odlišnosti lze však nalézt ve způsobu řešení nf filtrů. Najdeme zde i zapojení se stereo CW příjmem apod.
Díky použitým mikroprocesorům, syntéze a celkově již mnohdy poměrně složité architektuře řízení, obsahují takové stavebnice i přes 800 součástek, koncepce bývá kombinací diskrétních i monolitických komponentů v provedení standardním i SMD a oživování takového kompletu je životně závislé na dokonalosti zpracování návodu ke stavbě a v propracovanosti popisu následného uvedení do provozu. Velmi důležitou součástí takové stavebnice je pak list naměřených typických hodnot napětí a proudů v důležitých částech transceiveru či v jednotlivých funkčních blocích. Stavebnice ve většině případů již obsahuje také kompletní sestavu mechanických dílů, přístrojová skříň, ve které je transceiver umístěn má profesionální vzhled a je k dispozici s předlisovanými otvory pro všechny ovládací prvky, displej, konektory, atd.
Cenová úroveň těchto kompletů je vzhledem k jejich vybavení a parametrům již poměrně vysoká. Technické parametry některých z těchto výrobků úspěšně konkurují japonským či americkým gigantům a také v praktickém provozu s nimi mohou úspěšně soupeřit. Pro mnoho zájemců jsou však svou cenou nedostupné, stavba takové stavebnice vyžaduje často desítky až stovky hodin práce a užitná hodnota takové stavebnice je proto velmi diskutabilní.
Pokud byste si rádi takovou stavebnici pořídili, pak musí být Vaším prvořadým krokem vymezení hranic použití, stanovení Vámi požadovaných parametrů a správný odhad Vašich technických schopností a zkušeností se stavbou náročnějších zařízení. Vyhnete se tím nemalé investici do stavebnice, kterou nedokončíte pro její přílišnou složitost, Vaši netrpělivost, nedostatek času apod.
Některé stavebnice z výše uvedených kategorií se svou architekturou samozřejmě mohou lišit od zapojení, která jsme si popsali výše. Najdeme tak stavebnice transceiverů, které používají na pozici směšovače nejen obvody NE612/602 resp. DBM typu TUF-1 či SBL-1 apod., ale také směšovače tvořené diskrétními vybíranými diodami, dvojcí BF964 nebo jsou použita různá provedení dvojitě vyvážených směšovačů integrovaných do obvodů jako LM1496, MC3362P nebo méně známý AD831 apod.
pokračování přístě...

Stavebnice QRP - část I.

9. listopadu 2006 v 1:26 | Petr, OK1RP |  Homebrewing
Mnoho radioamatérů se dnes již bohužel zcela oprostila od jakéhokoliv vývoje či stavby zařízení a bastlení v tom pravém slova smyslu je pro ně již nepředstavitelnou minulostí. Důvodem je záplava dnes již víceméně dostupných, komerčně nabízených zařízení japonské či americké provenience a možnost být okamžitě na pásmu je velmi lákavá. Pro mnohé může být důvodem například absence technického vybavení, znalostí, případně času, který by na stavbu zařízení museli věnovat. Nutno podotknout, že pod rouškou výše zmíněných objektivních problémů se často ukrývá jednoduše pohodlnost či lenost.
Naštěstí je však ještě mezi námi dost takových, kteří neváhají v této uspěchané době plné mobilních telefonů, e-mailů a internetu nejen sednout k hotovému zařízení, ale také věnovat svůj drahocenný čas vývoji a stavbě vlastního zařízení a to k potěšení svému, případně k potěšení ostatních takto vzácně smýšlejících amatérů. Je nasnadě, že např. stavebně nenáročné, ale koncepčně dobře propracované, dobře fungující a k tomu všemu levné telegrafní zařízení bude vynikajícím nástrojem ke vstupu do radioamatérského světa pro všechny ty, kteří se kromě vlastního provozu chtějí také něco naučit.
Pro všechny, kteří by si rádi postavili své vlastní zařízení, ale jednoduše nemají dostatečné znalosti či vybavení na jeho samotný vývoj existuje nepřeberné množství popisů, schémat a konstrukčních návodů, které již někdo vyzkoušel a případně také podrobněji popsal a které se dají s větším či menším úspěchem kopírovat.
Mnozí však nemají tolik zkušeností se stavbou podle pouhého schéma zapojení, případně nemají ve svém okolí žádného dodavatele součástek, mnohdy jsou v zapojení použity součástky v dané lokalitě nedostupné a jejich náhrada bez znalostí teorie obvodů je obtížná, často takového jedince odradí neúspěchy při oživování postaveného zařízení. Zklamání z nechodivé konstrukce, nebo bezradnost při stavbě či shánění vhodných součástek může vést k zatracení myšlenky na další stavbu vlastního zařízení.
Jednou z možností jak se těmto potížím vyhnout a především jak získat množství užitečných informací, konstrukčních zkušeností se stavbou a potřebných znalostí takových obvodů je zakoupení stavebnice. Nabízí se nám možnost získat za přijatelný peníz především kompletní soubor součástek, plošný spoj a úplný návod na stavbu, podporu při oživování jejím výrobcem a to nejdůležitější - chodivou konstrukci, kterou již před Vámi postavilo mnoho jiných a tudíž její reprodukovatelnost je téměř úplně zaručena.
Existuje mnoho firem nabízejících stavebnice radioamatérských zařízení, ve většině případů se jedná o konstrukce zařízení pro QRP provoz. Jde o samostatné přijímače a vysílače, předzesilovače, ale především kompletní transceivery pro CW / SSB provoz na KV. Výjimkou již dnes nejsou ani stavebnice pro provoz na VKV. Jejich seznam a linky si uvedeme v dalších částech našeho povídání...
Nyní se pokusíme seznámit se základním rozdělením tak, abychom pokud možno co nejvíce přiblížili svět stavebnic QRP (převážně CW, není to však pravidlem) příznivcům, začínajícím a nakonec všem, kdo se o tuto část našeho hobby zajímají.
pokračování příště...

What is the Ham Radio ? (english)

9. listopadu 2006 v 1:12 | Petr, OK1RP |  Ham Radio
Amateur radio is fascinating hobby which enables millions worldwide to communicate with each other by many different means. Amateur radio is a hobby for everyone interested in communicating…
Amateur radio is responsible for putting hundreds of thousands of poeple all over the world into direct contact with each other every day.
World wide there are two million licensed radio enthusiasts spread across virtualy every country, who are free to operate from the comfort of their own homes.
Age, profession, nationality, political and ethnic barriers are non existent, thus promoting international friendship and understanding. Amateur radio can be enjoyed by young and old, male and female and even the most severely disabled can make friends around the world from their own home.
Contacts may be made using Morse code ( telegraphy mode) or speech, between computers and even by television. Radio amateurs have built satellites for their own use.
Because radio amateurs are permitted to use a wide range of frequencies and transmission modes, they must be qualified operators. Training is available from radio clubs or technical colleges, depending on the qualification needed. A novice licence scheme available in many countries provides an easy way to become a radio amateur.
Amateur radio can be enjoyed in many different ways. Some of the ways in which you can enjoy this interest are:
Telegraphy contact ( CW ) using the Morse code - using a series of dots and dashes transmission can reach further distances than speech. It is also an international "language" allowing contacts all over the world.
Voice contact - using the microphone linked to a transmitter / receiver.
Satellite transmission - international contacts are possible by bouncing communications off satellites orbiting the earth. Radio amateurs take an active part in designing and building satellites for their own use.
DX peditions - an amateur radio trip. This can be anywhere from the North Pole to remote unheard of islands, to your foreign holiday, or remote uncharted jungles.

Výrobky podniku Radiotechnika Teplice

9. listopadu 2006 v 0:55 | Petr, OK1RP |  Nostalgia
Každý něco sbírá. Jednou je to sbírka známek, podruhé staré rozhlasové prijímače. Když jsem před lety narazil v krabicích na půdě na svou oblíbenou M160-ku, se kterou jsem trávil dlouhé večery na 160m pásmu, zastesklo se mi a opět ji zařadil na svůj stůl. Nostalgické vzpomínky mne přivedly i k dalším výrobkům a tak jsem pořídil Pionýra 80, Odru a začala tak vznikat sbírka radioamatérské techniky bývalého podniku Radiotechnika, později po transformaci podniku Elektronika Praha, ČSSR.
Kdo někdy něco sbíral ví, že nejdůležitější je sestavit na samém počátku přehled výrobků nebo ještě lépe výrobní program, na který se chcete zaměřit.
Já se snažím sestavit čistě soukromou sbírku bývaleho podniku ÚV Svazarmu, Radiotechnika Teplice a po transformaci následného podniku Elektronika Praha, ČSSR.
Pro sbírku preferuji UFB stav t.j. elektricky i mechanicky nijak nepoškozené a neupravované, nepoškrábané výrobky. Ideální jsou orig. zabalené výrobky s dokumentací a OTK, ale těch moc není...
Některé exempláře však již není možné získat vůbec a proto se často spokojuji s jakýmkoliv nálezovým stavem a následuje renovace jakou znají všichni sběratelé historické radiotechniky.
Největší kámen úrazu je v plánovaných doplňcích, u kterých není jisté co a v jakém množství bylo vyráběno. Jsou to především výrobky jako: externí VFO k tcvru M160, konvertor Jana, tcvr Labe, apod. ...

Zároveň se snažím o získávání a výměnu informací, kopie a scany dokumentace a veškeré další informace jako jsou kontakty na lidi z podniku Radiotechnika a později Elektronika Praha či lidi z jejich blízkosti. Mým cílem je z toho všeho sestavit i jakousi historii tohoto podniku spolu s průřezem výrobního programu, verze výrobků, fotografií a především vlastní sbírku a udělat k tomu web.

V dnešním úvodním příspěvku si dovoluji seznámit s výrobním programem podniku Radiotechnika z roku 1983 tak, jak byl prezentován ve sborníku Gotwaldov 1983. (OK2NN)

Z mě dostupných materiálů dosud výplývá, že zde prezentovaný krátkovlný přijímač RX3 byl následně prodáván pod obchodním označením ODRA.

V následujících příspěvcích se budeme postupně zabývat jednotlivými výrobky resp. jejich modelovými verzemi.

S pozdravem,

73,

Petr
OK1RP
(ex OK1PRR, OL1BVR)


CQ WW DX, CW 2005 očima těch, co nevítězí aneb celý svět na KV jako na dlani - díl 3.

9. listopadu 2006 v 0:52 | Petr, OK1RP |  Ham Radio
Padá tma. Venku se ochlazuje a začíná sněžit. Vypínám 15m a vracím se zpět na 20m. Můj mini transceiver opět ožívá a já sahám po knoflíku. V tom na mě někdo zdálky volá…jeho hlas je roztřesený, jakoby vystřeluje do tiše šumícího pozadí. "…haló pane, tady nemůžete stát, tady musí být stále volný prostor!" Otáčím se a v roztřeseném hlase poznávám uniformu strážníka. Za nárameníkem má pověšený mikrofon, za opaskem Motorolu, černé brýle a v očích přísný výraz. Cítím chlad. Fouká ostrý studený vítr od moře. V paprscích slunce ještě zahlédnu vycházející slunce, když v tom mi ten úchvatný pohled skrze dlouhou řadu palem podél čtyřproudé silnice přeruší příjezd dvou mikrobusů a dvou limuzín. Vyskakuje ochranka v černých oblecích a naditými kapsami a černými brýlemi. Následuje řidič. Otevírá dveře první z nich a vystupuje blondýna v šatech jak do tanečních. Všudypřítomní novináři spouští záplavu blesků fotoaparátů. Odkud já ji jen znám. Prochází po koberci do hotelu a během pár minut je po všem. Všichni se rozcházejí, limuzíny odjíždějí. Procházím se podél hlavní třídy, abych na jejím konci objevil pohádkové vstupní brány k vilám a rodinným domům. Již na první pohled je ale měřítko pro rodinný dům poněkud odlišné. Pokud byste chtěli dojít pěšky od vstupní brány až k vlastnímu domu, museli byste si přivstat, abyste stihli oběd. Paprsky ranního slunce pronikají skrze listy palmových alejí, bílý štěrk na cestě je lemován pískovcovými skulpturami. Fontána uprostřed nesmí chybět v žádné takové zahradě. Přešel jsem kolem vchodu. Za mými zády projíždí majestátně béžový roadster. Paní domu jede zřejmě na ranní nákupy. Přešel jsem na druhou stranu bulváru a procházím kolem palmové aleje. Slunce již úplně vyšlo a celá pláž je pokryta zlatým světlem ostré nízko položené záře. Při pohledu podél osvětlené části je v dálce vidět záblesk slunce odrážejícího se od otáčející se antény na jednom ze stožárů W6C.. evropský pile-up roste. Na zahradě jeho vily jsou rozestaveny plastové židle a stolek směrem k východu slunce a na moře. Slyšet ho není, je to moc daleko, ale pohled na zvětšující se tečky blížících se výletních lodí je spolu s pohledem na postupně se rozlévající se světlo na střechách je jako léčivý pramen na pocuchané nervy.
Beru do ruky známou krabičku velikosti cigaret a připojuji anténu na 40m. Zapínám mini transceiver. Při poslechu mě zamrazilo až pod košilí. Krajina je v těchto končinách opravdu nehostinná. Kam se podíváte jsou jen dlouhé kilometry sněhu a ledu. Poslední letiště pro malá dopravní letadla je odsud vzdáleno sto kilometrů, dále už musíte jen dobře vybaveným terénním vozem a po dalších pár desítkách kilometrů jen sněžným skútrem. My budeme cestovat stylově. Psí spřežení čítá deset krasavců plemene Husky. Šlechtí se a chovají od dávných dob k tahu. Po dvou hodinách cesty zastavujeme uprostřed planiny. Oko nezasvěcence vidí jen kilometry zasněžených plání na všechny strany. Naskýtá se až skličující pohled na nezkrotnou přírodní scenérii, kde je člověk jen nepatrné zrnko v obrovském systému. My však zastavujeme, abychom ve správném místě najeli se saněmi na zamrzlé jezero Inari. Další naše cesta vede přes jezero. Na druhé straně nás čeká obraz dětem známý z pohádek. Z dálky se blížíme k dvěma řadám dřevěných pochodní, které nám značí příjezdovou cestu. Vyrábí se z do kříže naříznutých polen, které se trochu vydlabou a uvnitř zapálí. Takto vydrží po celou noc bez obsluhy. Na konci této příjezdové cesty zatlučeme kůl a k němu přivážeme naší psí smečku. Pár metrů podél na nás čeká již rozhořelý oheň. Ve sněhu vyhloubená jáma, trochu podkladu z mokrého dřeva a na něm užitkový oheň. Tma je v této části opravdu jiná, než na kterou jsme zvyklí a tak jsme snadno přehlédli, že jen pár desítek metrů od nás je nízký, ale rozlehlý celodřevěný srub. Tady na Laplandu mu říkají cabin. Přijímáme pozvání a vstupujeme do království dálkového příjmu na dlouhých, středních a krátkých vlnách. Podává se losos, čerstvá zelenina, domácí placky a nezbytná Finlandia. Nepřeberné množství zařízení je připojeno na desítky přijímacích antén Beverage a mnoha dalších typů antén. To vše je dílem OH9L.. a nyní je obležen na 40m volajícími stanicemi. Až při ranním úsvitu můžeme rozeznat krajinu kolem nás. Na východní straně je v dálce vidět řada asi pěti keřů, na jižní pak sráz a sněhová závěj. Ostatní je jen sněhobílá nádhera tající dech. Vycházím ven, teplota se pohybuje kolem -30C. Rozhlížím se kolem sebe a nemám slov k té nádheře. Už od našeho příjezdu večer nemohu přijít na to, co je na této části světa tak zvláštního. Po několika minutách mi to došlo. Ticho. Absolutní ticho. Ticho, které nekoupíte v žádném supermarketu a které budete v jiných částech světa jen těžko hledat. Ticho, které si matka příroda schovala a šetří na horší časy. Na časy, až ticho už ve světě nebude k mání…a tak si vychutnávám těch pár minut ticha.
Z rozjímání mne vytrhne zahlcený přijímač bouřícího signálu OK4... Závodní tým z Loun jede jen 13km od mého QTH a tak toho má přijímač plné zuby. Jsem zase doma mezi svými. Vypínám zařízení a jdu postavit vodu na kávu. Jsem po tom celodenním cestování unavený až běda…
A jaké jsem to měl prostředky, se kterými jsem stačil za tak krátkou dobu procestovat celý svět? Stavebnici telegrafního mini-transceiveru RockMite na 40m, stavebnici telegrafní transceiveru SW+ pro 20m (obojí SmallWonderLabs) a ruční CW/SSB transceiver MIZUHO MX-21S pro 15m.
Zaujalo Vás cestování a okouzlily exotické dálky ? Zkuste to taky…stačí Vám k tomu opravdu jen málo!
MNI 73, Petr OK1RP (ex OL1BVR, OK1PRR)

CQ WW DX, CW 2005 očima těch, co nevítězí aneb celý svět na KV jako na dlani - díl 2.

9. listopadu 2006 v 0:50 | Petr, OK1RP |  Ham Radio
Světla přibývá a tak vypínám krabičku velikosti cigaret a připojuji druhou anténu k aluminiové skřínce ve velikosti QSL lístku. Je to jen několik metrů nad zemí visící dvojice sloperů na pásma 20/15m. Připojuji sluchátka, zapínám malý transceiver na 20m a pomalu otáčím knoflíkem ladění…slunce pálí, na nebi ani mráček a všude kolem se ozývá křik dětí, turistů a opalujících se relaxujících lidiček. Písek nalepený na lýtkách mladých dívek, které postávají u baru na pláži, surfařská prkna opřená o slunečníky a nad tím vším bdí ostražité oko pobřežní hlídky. Zpěněné mořské vlny narážejí do přistaveného člunu a ztěžují tak nástup dvěma rodinám, které si chtějí udělat v tom horkém pozdním odpoledni ještě jednu krátkou vyjížďku po pobřeží. Když popojdete kousek dál, narazíte na souvislou řadu malých, nízkých leč rozlehlých domků. Každý je vybaven nutnou klimatizací a nechybí ani rybářské náčiní. U jednoho domku na konci řady byste se ale spletli. To co je po celé předzahrádce i po cestě po pláži k moři nejsou ani pruty, ani rybářské náčiní. Jsou to radiály vedoucí do slané mořské vody a to podivné před domkem na malé zahrádce jsou dva teleskopické stožárky se směrovkami. Domek patří VK2A.. a ten má teď hlavu plnou telegrafních značek, které jako perličky vyskakují ze šumějícího, jakoby neochotně se probouzejícího pásma a věší se na nitku, aby vytvořily náhrdelník plný dálkami provoněných šperků. Zatímco majitel domku je zaneprázdněn, venku se šeří a slunce halí stále ještě rozpálený písek pláží do rudé záře paprsků zapadající ohnivé koule na obzoru. Všechno utichá, pláže osiřely, poslední čistící vozík odjíždí po vykonané práci a pláže hostí jen nikdy nekončící příboj. S mořskými vlnami lemovanými jako krajkami od pěny se ruku v ruce prolínají kudrlinky vln radiových.
Pootočím knoflíkem potichu, abych nerušil ten klid…možná mě to trochu uspalo, možná jsem se jen hluboce oddal představám a tak jsem se ocitl trochu v jiné "pohádce". Křišťálové paláce slovutných firem, dlouhé bulváry s dlouhými prapory v červenobílých barvách. Lidé spěchají. Každý někam spěchá. Jeden spěchá na kole, druhý na mopedu, třetí přebíhá přes širokou třídu s mobilním telefonem v ruce. Nasednete-li do rychlovlaku (i ten spěchá, aby nezdržoval ostatní) jste za pár desítek minut z toho betonového a skleněného divadla venku. Míjíte několik malých vesniček a v dálce spatříte symbol. Je vysoký, pokrytý sněhem i v době, kdy jinde v okolí sníh nemají a když jej někomu ukážete na fotografii, řekne Vám určitě jak se jmenuje. Všechny prezidenty své země byste dohromady možná nedali, ale Fujiyamu poznáte i Vy. Když kvetou sakury, nebo když vrcholky okolních stromů zalévá slunce, naskýtá se pro JA7… kouzelný pohled z jeho jižního okna. Dnes ale prší, kapky klopotají na střechu a vůně rýžového vína se mísí s horkou rybí polévkou. Paní domu se stará o chod celé domácnosti s vzorovou pečlivostí a tak náš telegrafista nemá krom evropského chumlu východních stanic žádnou jinou starost. Na návštěvu jsme přišli právě včas, ale nechci rušit a tak pohnu trochu doprava laděním.
O několik kHz dál se mísí několik stanic na jednom kmitočtu a vypadá to spíše jako když orchestr teprve ladí. Koukám na hodinky a překvapeně odpočítávám posledních pár minut k jedenácté. Vytahuji tedy ze šuplíku stříbrnou krabičku, která svým tvarem připomíná ruční tranzistoráky bývalé firmy Lafayette nebo jedny z prvních občanských radiostanic u nás, ale menší. Reproduktor, baterie, všechno je uvnitř a tak připojím jen anténu a zapínám svůj ruční transceiver na 15m. Ani jsem nestačil sáhnout na knoflík ladění a z reproduktoru se line podmanivá hudba jihu. Všude je kolem spousta ovoce po stolech, sangria v karafách a svěží vánek pročísl jinak stále teplou polední siestu. Po pobřeží se procházejí v dálce manželské páry se šátky na hlavách a v přístavech si námořníci vyměňují sítě, rybářské náčiní a zásoby vody. Nejsou všichni jen rybáři. Například tenhle má na jachtě rybářský prut spíše pro frajeřinu před dámskou společností, kterou hostí na své zářivě bílé jachtě. Odpočívá, neb zřejmě již má vyděláno. Při procházce až na samý konec pobřeží narazíte na dvě nedostavěné budovy. Jsou tak trochu stranou a normálně sem lidi moc nechodí. Kromě skalistých vstupů do moře zde není nic k vidění. Vlastně jak pro koho. Oko zasvěceného zde nepřehlédne soustavu stožárků, napínacích lan, směrových antén, vertikálů a ostatních důležitých propriet, nutných k výhře v telegrafním světovém závodě. Tohle je v podání H2..
Přepnul jsem na panelu rozsah 15m pásma ve snaze trochu se ochladit, protože i tady bylo přeci jen dost horko. Moc jsem si ale nepomohl…slunce tu rozpálilo ještě více písečné silnice a kameny na chodnících jsou rozpadlé suchem a dlouho trvající vysokou teplotou. V ulicích města je relativné klid. Je to ale jen zdání a napjatou atmosféru stvrzují zaparkované armádní terénní vozy před nízkou budovou. Plochá střecha budovy je obsazena vojenskou hlídkou. Po ulici se nikdo volně neprochází a jen občas je možné zahlédnout tmavou tvář domorodého obyvatele. Dvě starší ženy přenášejí přes ulici staré oprýskané kýble plné vody a v prachu kolem nich přejelo armádní auto. Před jediným otevřeným obchodem posedávají na zemi starší muži. Nad silnicí se třepotá horký vzduch a z dálky se ozývá tlukot s místního autoservisu. Na konci města je v místní kolonii několik nově opravených domů. Opravené má v tomto koutě světa jinou váhu a tak nad okny svítí dva fleky nové bílé omítky, dveře jdou nyní zamykat a ve všech oknech jsou sítě. Na rozdíl od všech dalších v domě jsou v horním podlaží v každé místnosti ventilátory. Ulicí se valí oblak dýmu od kol přijíždějícího terénního vozu. Z protějších oken zvědavě pokukuje několik místních usedlíků. Ze zaparkovaného vozu vystupuje poslední člen týmu 7X0…a doplňuje tak skupinu o telegrafistu pro pásmo 40m. I jeho oblečení brzy zaniká v oblaku prachu a dostává místní šedivo-žlutou pískovou barvu. Všem teče pot po skráních a místností se ozývají hlášky z dx clusteru. Před vchodem se usadila vojenská hlídka v terénním voze, nezbytná součást této výpravy.
Tohle vedro už je na mne opravdu moc a tak otáčím knoflíkem na transceiveru dále. Odpolední hodina spolu s malým občerstvením na sebe nenechala dlouho čekat. Jen kousek vedle se mi podařilo ukrýt do hustšího porostu…některé části jsou vykácené, některé jsou částečně vytěžené. Směrem ke středu ostrova se musí do kopce. Naštěstí tu není takový hic a tak to ještě jde. Druhá část kopce je ale holá a připomíná spíše navezenou haldu v Příbrami. Ze všech stran je to do vnitrozemí jen do kopce. To jsme si zase vybrali. Na vrcholu nás ale čeká překvapení. Jeden obrovský, mohutný stožár. Rozhlasové společnosti se tu musí předhánět o pronájem svých zařízení. Poloha i podnebí dává ostrovu ideální podmínky nejen pro šíření radiového signálu. Bydlet bych tu asi dlouhodobě nechtěl, snad až budu chtít, aby mě nenašel ani berní úřad. Malé vojenské letiště, dvě správní budovy a tankovací zařízení pro malá a střední letadla. Nic víc tu nenajdete. Mezi obrovskými anténními systémy pro rozhlasové vysílání se jako drobeček mezi obry ukrývá několik drátových kotev od dvou směrových antén na KV. Drátové antény jsou v porovnání s obrovskou věží jen nepatrnou částí v kolosu železa, drátů, izolátorů. To je království ZD7…
dokončení příště...

CQ WW DX, CW 2005 očima těch, co nevítězí aneb celý svět na KV jako na dlani - díl 1.

9. listopadu 2006 v 0:46 | Petr, OK1RP |  Ham Radio
Je hodina po půlnoci a podle kalendáře začal jeden z největších závodů, svátek všech telegrafních závodníků na KV, CQ WW DX, CW 2005.
V malé zapadlé vísce na severu Čech, jejíž jméno by v Japonsku či v Brazílii jen ztěží vyslovili a jejíž polohu by určili zřejmě jen díky prefixu, usedám k zařízení na 40m. Připojuji velmi skromnou anténu v podání invertovaného V se středem v 6m na střeše domku. Střižena je do pásma, ale svod je obyčejný RG-59 za pár korun. Jsem naladěn na 7030 kHz… Počasí v těchto končinách je mrazivé a nepříjemné. Obyvatelé malé vesnice Gaj mají na zimu již dávno vše pečlivě připraveno. Většina obyvatel má o víkendu jiné starosti, ale najdou se i tací, kteří pobíhali po okolí s dráty, kabely a různým podivným nářadím. Skupinka malých školáků s beranicemi naraženými až v čele s posměšky pobíhá kolem domků a chat. Mezi pohozenými kanystry a několika automobily se prohání psi a na rozdíl od ostatních, kteří se scházejí na pravidelné večerní posezení, se jeden podivín uzavírá do svého "království", aby se po následujících 48 hodin z jeho domku na kraji vesnice ozývalo pípání a chrčení, cvakání a jiné podivné zvuky. RA9T..zde pracuje s EU. Hned o několik stovek Hz níže teplota klesá…chlad a studený vítr se vtírá podél okenic a rámů. Na farmě již v tuto dobu není ani živáčka. Jen jeden blázen se vrátil s kusem chleba, špekem a "náplně do topení", aby za svitu měsíce v prochladlé místnosti proseděl u několika podivných bedýnek mnoho hodin. UA0T.. je zde na kmitočtu obležen volajícími stanicemi. V těchto končinách nenarazíte na živou duši. V týdnu se tu vystřídají několikrát odběratelé, ale i to je zde událost. V několika malých a polorozpadlých boudách už nikdo dávno nebydlí a těch několik ostatních co tu vydrželi? Ti se sestěhovali do malého houfu několika zděných domků ohromnými oplocenými lány kolem dokola kam se jen podíváte…Začal padat sníh a teplota klesá. Posledních několik domků sousední farmy zhaslo světlo.
Sahám po tlačítku ovládající PIC procesor mého přijímače a přepínám na spodní postranní pásmo. Těch několik set Hz níže mne přináší příjemné osvěžení. Teplý vánek a závan stále ještě kvetoucích keřů. Slaměné klobouky, bílé stolky nočních barů a podniků a dlouho do rána otevřené hudební kluby na pobřeží dávají odpočinout starostem a strastem mnoha turistů. Ne každý však v tuto noční dobu posedává u sklenky vína a pozoruje příboj…skupinka nadšenců EA8E.. obléhá běloskvoucí bungalov a ze všech oken a dveří vedou množství kabelů, drátů, spojek, šňůr a lan. Ani v brzkých ranních hodinách nedají pokoj a v době, kdy již ulehli i ti nejvytrvalejší tanečníci, jsou tito mládenci čilí a neúnavně vysedávají i počítačů, krabiček a knoflíků a mačkají a mačkají.
Trochu jsem se zasnil, podlehl vidině šumějícího příboje a zvuku opojné hudby ostrova a proto jsem si ani nevšiml, že hodina pokročila. Za několik desítek minut začne svítat… mačkám proto tlačítko a vracím se na původní kmitočet 7030kHz. Situace se zde velmi změnila. Na kmitočtu volá velký houf stanic z EU. Pečlivě přebírám jednotlivé značky a signály, které přicházejí ve stejný okamžik, abych nakonec vylovil z chumlu stále volajících ten pravý…písek, slunce, prach a sucho se mi lepí na jazyk. Po ulicích posedávající snědí starci v sombrérech, před obchodem se rozprostírá květena několika obrovských kaktusů. Stará americká auta, která již měla doslouženo před desetiletím se tu prohánějí po ulicích a na každém kroku narazíte na děti, kterých tu po ulicích pobíhá nepočítaně. Přejdete přes ulici a proti Vám vyčnívá na rohu omšelého činžovního domu malý příhradový stožárek. Z něho lze vytušit napínací lanko od několika sloperů na spodní KV pásma. Normálně byste mohli zkusit zabouchat na dveře a možná byste mohli jít na návštěvu. Dnes však ale nebudeme rušit. Hostitel CO4G..je zaneprázdněn. Sedí jako několik předchozích hrdinů u přístrojů, v ruce svírá podivnou věc s pákama a jeho domem se rozlévá kromě dusného vzduchu také směs pískání, hvizdů a šumu…
Na kraji všech těch volajících evropských fanatiků se po chvilce zaposlouchám do brilantních telegrafních značek…v tuto roční dobu je zde jako v celém okrese předvánoční blázinec. Obchodní domy se předhánějí v nabídkách a tak se prodejní doby prodlužují a prodlužují, až nakonec již prodloužit více nejdou, protože personál už vůbec nechodí domu. Všude je plno vánočních světel a přes pozdní večerní hodinu je v ulicích živo. Nad městem krouží pohotovostní hlídka místního policejního departmentu. Ve všech dosavadních pohledech do oken se jim naskytl tentýž pohled. Rodina, gauč, TV ve které místní Rangers svádějí tvrdý boj o místo v tabulce a přízeň diváků. Jeden pohled do okna byl však jiný. Zachmuřelý výraz soustředěného čtyřicátníka s rukou na bedýnce s mnoha knoflíky na stole a na poličce nad ním mnoho přístrojů, osvětlených ručiček měřidel, přepínačů a kabelů. To K2M.. zpracovává nastalý pile-up Evropanů při jejich východu slunce. Zatímco pečlivě vybírá volající a precizně odpovídá na všechna volání, do blízkého parku se vydává sousedka se svým psíkem. Je frišno, ale z nedalekého náměstí je slyšet rolničky a všude vládne městská, ale vánoční nálada.
dokončení příště...